|
|
Společnosti v mezinárodním právu soukromém
Saláková, Terezie ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Společnosti v mezinárodním právu soukromém Tématem této diplomové práce jsou otázky vztahující se ke společnostem v soukromoprávních poměrech s mezinárodním prvkem. Práce postihuje zejména změny české právní úpravy v této oblasti, které byly vyvolány rekodifikací soukromého práva v České republice. Cílem je především představit aktuální podobu této úpravy, shrnout a rozebrat teze dosud publikované v odborné literatuře a také dodat vlastní názory na danou problematiku. V práci jsou využity zejména následující metody: analýza, syntéza, deskripce a komparace. Práce kromě obecného úvodu a závěru obsahuje sedm samostatných kapitol, které dohromady tvoří koherentní celek. V první kapitole jsou představeny základní pojmy v práci dále používané. Následující kapitola definuje pojem osobní statut právnické osoby a uvádí dva základní principy jeho určení - inkorporační princip a princip sídla. Třetí kapitola obsahově navazuje, když podrobně popisuje zakotvení inkorporační zásady v českém právním řádu, včetně otázek s tím souvisejících. Čtvrtá kapitola vymezuje zahraniční právnickou osobu a zdůvodňuje, proč je pro určení této osoby relevantní sídlo zapsané. V páté kapitole jsou uvedena základní východiska požadavku na založení osoby se sídlem na území České republiky jen dle českého práva, s poukazem na...
|
|
|
Osobní statut společností v mezinárodním právu soukromém
Saláková, Terezie ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Osobní statut společností v mezinárodním právu soukromém Abstrakt Ústředním tématem práce je osobní statut společností v mezinárodním právu soukromém. Práce se vedle úvodu a závěru člení na tři základní části, přičemž každá z nich se této problematiky dotýká z jiného úhlu pohledu, užívá jiného stylu zpracování a směřuje k jinému cíli. V první části rozčleněné do tří základních kapitol je zachycen pohled odborné literatury na pojem osobního statutu společností, jakožto právního řádu rozhodného pro posouzení právní otázky pojící se se společností. Dále se tato část soustředí na dva základní principy určení osobního statutu společností v podobě inkorporačního principu a principu sídla, přičemž u každého z těchto principů je vždy samostatně věnována pozornost užívaným hraničním určovatelům a charakteristice daného principu. V poslední kapitole první části je zmíněno aktuální zakotvení zákonné úpravy osobního statutu společností v českém právu a přípravné kroky činěné v této oblasti na úrovni unijní. Cílem této části je především položení teoretických základů pro následující dvě části práce. Druhá část je věnována snaze o stanovení rozsahu osobního statutu společnosti, pokud jde o dílčí otázku jednání za společnost, a to ve vazbě na českou právní úpravu - úpravu kolizněprávní i materiální. Nejdříve je v tomto...
|
|
|
Společnosti v mezinárodním právu soukromém
Lembas, Jan ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza právní úpravy společností v mezinárodním právu soukromém se zaměřením na přeshraniční mobilitu společností v EU. Práce sestává z úvodu, pěti kapitol a závěru. V první kapitole je představena a vymezena základní terminologie používaná v práci - pojmy mezinárodní právo soukromé, kolizní normy, právnické osoby, společnosti. Druhá kapitola se věnuje osobnímu statutu společnosti a analyzuje hlavní teorie určování osobního statutu - inkorporační teorii a teorii sídla, rozebrány jsou jejich výhody a nevýhody, na závěr kapitoly je uvedeno jejich srovnání. Inkorporační teorie umožňuje přemístění sídla a jednou provždy určuje rozhodné právo, teorie sídla má funkci ochrannou, chrání třetí osoby a poskytuje větší právní jistotu. Zatímco pro inkorporační teorii je rozhodující právo, podle kterého byla právnická osoba založena, pro teorii sídla je rozhodující sídlo skutečné, tedy místo, kde společnost skutečně působí, vyvíjí faktickou činnost. Třetí kapitola se tématu věnuje z pohledu práva EU. Je rozebrána svoboda usazování jako právní základ pro pohyb společností v rámci EU a články zakotvující svobodu usazování na úrovni primárního práva. Dále jsou analyzovány vybrané judikáty SDEU související s tématem. Z analýzy rozsudků vyplývá vliv SDEU na teorie určení osobního...
|
|
|
Meze obligačního statutu
Šidla, Pavel ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Kunz, Oto (oponent)
Tato práce pojednává o mezích smluvního statutu téměř výlučně z pohledu kolizního. Je založena zejména na rozboru kolizních norem vnitrostátního původu zakotvených v zákoně č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Dále jsou rozebrány příslušné normy Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) a kolizní normy uvedené v německém úvodním zákoně k občanskému zákoníku, jakož i ve švýcarském zákoně o mezinárodním právu soukromém. Primární hypotézou práce je koncept jednotného obligačního statutu, jímž se závazkově právní vztah řídí od počátku až do konce. Sekundární hypotéza sleduje odklon německého mezinárodního práva soukromého od zásady sídla a orientaci na zásadu inkorporační. Další hypotéza zkoumá zásadu zachování jednou nabytých věcných práv, pokud je věcně právní skutkový stav v režimu původního věcného statutu uzavřen s tím, že ne znamená ne a ano znamená ano, ale… Významným cílem práce je zkoumání, zda evropský zákonodárce prostřednictvím sjednocení kolizních norem skutečně může odstranit nedostatky, které vznikají při aplikaci autonomních národních kolizních předpisů, nebo je třeba trvat na jednotném hmotném právu, resp. evropském občanském zákoníku.
|
|
|
Společnosti v mezinárodním právu soukromém
Saláková, Terezie ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Společnosti v mezinárodním právu soukromém Tématem této diplomové práce jsou otázky vztahující se ke společnostem v soukromoprávních poměrech s mezinárodním prvkem. Práce postihuje zejména změny české právní úpravy v této oblasti, které byly vyvolány rekodifikací soukromého práva v České republice. Cílem je především představit aktuální podobu této úpravy, shrnout a rozebrat teze dosud publikované v odborné literatuře a také dodat vlastní názory na danou problematiku. V práci jsou využity zejména následující metody: analýza, syntéza, deskripce a komparace. Práce kromě obecného úvodu a závěru obsahuje sedm samostatných kapitol, které dohromady tvoří koherentní celek. V první kapitole jsou představeny základní pojmy v práci dále používané. Následující kapitola definuje pojem osobní statut právnické osoby a uvádí dva základní principy jeho určení - inkorporační princip a princip sídla. Třetí kapitola obsahově navazuje, když podrobně popisuje zakotvení inkorporační zásady v českém právním řádu, včetně otázek s tím souvisejících. Čtvrtá kapitola vymezuje zahraniční právnickou osobu a zdůvodňuje, proč je pro určení této osoby relevantní sídlo zapsané. V páté kapitole jsou uvedena základní východiska požadavku na založení osoby se sídlem na území České republiky jen dle českého práva, s poukazem na...
|
host ::
RSS.